Co je to vlastně fyzioterapie, jsem zjistila v mých středoškolských letech, kdy jsem se opakovaně na tenise trápila s nataženým břišním svalem. Klid opakovaně bez efektu, a nakonec pomohla právě až ta fyzioterapie. A protože jsem se, jako aktivní sportovec, potýkala i s dalšími obtíži pohybového aparátu a  pomalu přestávalo platit „že se z toho vyspím“, tak jsem se po gymnáziu rozhodla tomu přijít sama na kloub.

Po ukončení magisterského studia na UK FTVS jsem chtěla pracovat s co nejširším spektrem různých diagnóz, učit se a okoukávat „know how“ od starších kolegů, a to vše mi poskytla soukromá Rehabilitační nemocnice v Berouně s lůžkovým i ambulantním provozem. Několik roků zde mi pomohlo v mé klinické praxi, ale také mi pomohlo si uvědomit, jakým směrem bych se ráda dále ubírala.  

A práce právě ve Fyziovšem mi to umožňuje. Je zde možnost úzké spolupráce s rehabilitačním lékařem a dalšími fyzioterapeuty, dostatečná časová dotace pro práci s pacienty a hlavně práce s motivovanými pacienty.